Oddělení geografických informačních systémů a kartografie

Úvodní informace o tvorbě map povodňového nebezpečí a map rizik

Posuzování míry povodňového nebezpečí, vyjádření povodňového rizika a výše možných škod patří k velmi aktuálním problémům nejen ve vodním hospodářství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik – Directive of the European Parliament and of the Council on the assessment and management of flood risks – (dále Směrnice 2007/60/ES) ukládá členským státům pevnými časovými termíny povinnost postupně na jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí, riziko a tato vyhodnocení zpracovat do formy příslušného mapového vyjádření.

Termíny zpracování těchto dokumentů jsou v návrhu Směrnice 2007/60/ES předpokládány takto:

• do 22.12. 2011 dokončit předběžné vyhodnocení povodňových rizik,
• do 22.12. 2013 zajistit dokončení map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik,
• do 22.12. 2015 zajistit dokončení a zveřejnění plánů pro zvládání povodňových rizik.

Požadavky Směrnice 2007/60/ES na zpracování map povodňového nebezpečí a map rizik

Následující odstavce jsou výňatkem ze Směrnice 2007/60/ES(kapitola III, článek 6, odstavce 3;4;5) a popisují rámcové požadavky na zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik pro vymezené oblasti s významným povodňovým rizikem.

Podle směrnice by měly mapy povodňového nebezpečí zahrnout zeměpisné oblasti, které by mohly být zaplaveny podle těchto scénářů:

• povodně s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře;
• povodně se středně vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobná doba opakování ≥ 100 let);
• případně povodně s vysokou pravděpodobností výskytu.

Mapy povodňového nebezpečí v ČR budou v souladu se směrnicí zpracovávány pro povodňové scénáře Q500, Q100, Q20 a Q5.

U každého scénáře se uvedou tyto prvky:

• rozsah povodně;
• hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny;
• případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody.

Mapy povodňového nebezpečí jsou podkladem pro zpracování map povodňových rizik.

Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky spojené s povodněmi podle scénářů a vyjádřené podle:

• orientačního počtu potenciálně zasažených obyvatel;
• druhu hospodářské činnosti potenciálně postižené oblasti;
• zařízení, která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění, a potenciálně zasažených chráněných oblastí;
• dalších informací, které členský stát považuje za užitečné.

Mapy povodňového nebezpečí a mapy rizik by měly být dokončeny do 22. prosince 2013.

Schématické znázornění celého procesu tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik