Oddělení geografických informačních systémů a kartografie

• referenční lokality
• parametry hodnocení
• porovnání vstupních dat
• porovnání ZÚ

Porovnání záplavových území

Výstupem numerických modelů proudění jsou informace o poloze hladiny při konkrétním návrhovém průtoku (např. Q5, Q100, atd.). V případě 1D modelu jde o nadmořské výšky hladiny vázané na výpočtové příčné profily. U 2D modelu je výstupem spojitá informace v rozsahu modelu ve formě rastrových prostorových dat.

Vypočtené průběhy hladin pro zvolené průtokové stavy a dílčí varianty jednotlivých modelů byly použity pro vyhodnocení záplavových čar. V případě 2D modelu jsou tato vyhodnocení přímým výstupem modelu. U 1D modelů založených na produktech DMR 4G/5G byly údaje o výšce hladiny protnuty s příslušným výškopisným podkladem a následně revidovány v prostředí GIS. Vyhodnocení původních záplavových čar (modely GEO) se vesměs opíralo o ruční konstrukci čar nad vrstevnicemi mapového podkladu ZABAGED®.

Pro stanovení tříd přesnosti vymezení záplavových území bylo nezbytné kvantifikovat rozdíly výsledků nad různými vstupními daty. V prostředí GIS byly odečteny plochy odpovídajících si polygonů záplavových území vymezených nad daty LLS a nad daty tradičními (obrázek 1). Výsledkem je procentní podíl kladných a záporných rozdílů ploch záplavových území.

obrázek 1: Porovnání polygonů záplavových území

Třídy přesnosti vymezení záplavových území byly určeny podle rozsahu zjištěných procentních rozdílů na referenčních lokalitách. Intervaly jednotlivých tříd jsou uvedeny v tabulce x.

tabulka 1: Třídy přesnosti vymezení ZÚ

Při vykreslování záplavových čar v prostředí GIS bylo možné sledovat vliv výškopisného podkladu na výsledný tvar rozlivu. Příkladem jsou liniové stavby podél vodních toků. U tradičního výškopisu ZABAGED® zůstala výsledná záplavová čára uvnitř ochranného valu. Podrobná data LLS ale ukázala, že val nemá konstantní výšku, a tak v některém sníženém místě dojde k rozlití vody i za něj. Výsledná plocha záplavového území je značně odlišná (obrázek 2).

obrázek 2: Vykreslení čar záplavových území

Zásadní je rovněž výběr dat, nad kterými se záplavové čáry zakreslují. Pokud je výsledná hladina protnuta s nedostatečně přesným podkladem, může dojít k druhotnému zkreslení tvaru rozlivu povodně.

Dalším poznatkem bylo nalezení značných rozdílů mezi nízkými a vysokými návrhovými průtoky. Zatímco u nízkého návrhového průtoku jsou rozdíly v rozlivu povodně výrazné, u vyššího průtoku se čáry téměř shodují (obrázek 3). Z toho vyplývá, že mnohem větší efekt bude mít nové vymezení ZÚ pro menší návrhové průtoky, než pro velké povodně.

obrázek 3: Příklad rozlivu povodně pro návrhový průtok Q5 a Q100

Přestože bylo zjištěno, že rozdíly mezi plochami ZÚ vypočtenými nad daty DMR 4G a 5G nejsou příliš vysoké (u vysokých návrhových průtoků jsou rozdíly zcela nepatrné), je nezbytné pro plošné využití cenově dostupnějších, zpracovatelsky jednodušších a v současné době dokončených výškopisných dat DMR 4G pamatovat na omezenou schopnost vykreslení terénních zlomů a liniových krajinných prvků